Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vážení frekventanti předmětu KHI/ČO,

zasílám anotace příspěvků na kolokvium o F. Grausovi (které se koná dne 5. 5. 2009 v místnosti a čase naší přednášky a semináře ČO), jež mi k dnešnímu dni dorazily. Jak sami vidíte, ani zdaleka ne od všech!!!  Anglický abstrakt pouze v jednom případě! Žádám ty, kteří text dluží, aby vše urychleně napravili. Nemohu jinak postavit program!!

Zasílám také šablonu ke zpracování písemné podoby příspěvku, ten budu chtít nejpozději týden po konání kolokvia.

Dále mi urychleně sdělte případné požadavky na projekční techniku.

Děkuji, s pozdravem N. Morávková

Příspěvky:

Markéta Hossingerová

 

O poměru archeologie a historie

 

 

Příspěvek do kolokvia na téma František Graus vychází z Grausovo článku uveřejněného v  Archeologických rozhledech z roku 1957 pod názvem „O poměru archeologie a historie“. Otázka polí působnosti a vypovídacích schopností obou věd, vzniknuvši jako reakce na interpretaci nožů nalezených na slovanských pohřebištích Ivana Borkovského z poloviny 50. let 20. století, je otevřená dodnes,což dosvědčují články historika Dušana Třeštíka nebo archeologa Jana Klápštěho.

Archeologie a historie mají přes veškerou svou metodologickou rozdílnost společný zájem, společný předmět svého bádání – minulost lidského světa. Příspěvek inspirovaný právě Grausovým polemickým vystoupením proti Borkovskému aktualizuje názory k poměru archeologie a historie a nastiňuje metodiku archeologie.         

 

 

Barbora Szabová

 

„ Jen vynikající věci stojí za to, abychom je haněli“

(Jean Cocteau)

 

           

            Autorka příspěvku „Jen vynikající věci stojí za to, abychom je haněli“, se zaměří na komparaci hodnocení Grausovy knihy Pest- Geissler- Judenmorde: Das 14. Jahrhundert als Krisenzeit z pohledu české historiografie prostřednictvím medievisty Martina Nodla a zahraničního interpreta Lawrence G. Duggana, profesora delawarské univerzity Spojených států amerických.

Zatímco v autorově rodné zemi převládá spíše kritika díla o krizi pozdního středověku, v zámořském hodnocení lze nalézt více tolerance. Lze tento fakt přičítat nedostatku informovanosti amerických kolegů? Nebo jsou snad čeští badatelé až příliš zatíženi vzpomínkami na historikovo stranické lavírování?

Nelze opomenout ani diferenci výtek ke knize obou odborníků.

Cílem příspěvku bude předložit oba pohledy na Grausovu poslední monografii a posléze na ně reagovat.

 

 

 

Roman Hora

 

František Graus - 70. a 80. léta 20. století

 

Slavný český historik, František Graus, odchází po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do exilu. Přesněji řečeno do Německé spolkové republiky. Krátce hostoval na univerzitě v Kostnici a pak cestoval dále – do hesenského Gießenu. Následně odchází do Švýcarské Basileje a tam zůstává až dozví smrti.

Jeho sociální a kulturní práce byly k starší německé škole. Díky tomu, že pracoval mimo Československo a tedy z dosahu marxistických normalizátorů jsou jeho práce o to přínosnější. Graus se ke konci svého života věnoval hlavně bohemistice a medievistice. Psal německy. Kromě studií redigoval také encyklopedie a sborníky. Byl dokonce jedním z redaktorů časopisu Historische Zeitschrift, což byla zahraniční obdoba Českého časopisu historického, této pozice dosáhl jako jediný Čech. Referát mnou připravený se bude zabývat historickou prací Františka Grause v posledním desetiletí života – čím byla jeho práce ovlivněna, čím ovlivnil práci dalších a podobná témata.

 

Famous Czech historist, František Graus, left Czechoslovakia when soldiers of communist Warszaw pact came. He lived in Deutscheland and then into the Switz. In Switzerlands city of Basilej he lived until his death.

His socilal and cultural books are considerable to older deutsche historical school. His work was better in exile because of communist normalization in his motherland. He was a interested in medieval and czech medieval history, sadly, his works were written in deutsch. He wasnt writing only studies but works on encyclopedyas too. Historische Zeitschrift took him as one of the writers. This was good for him, because he is the only one Czech who was writing for this historical magazíne. My biography of this famous person takes part in last decade of his life. I wil try to explain how he worked, what was important on his work

 

 

 

 

Barbora Hořejší

 

František Graus

(* 14. 12. 1921 Brno, + 1. 5. 1989 Basilej)

 

Milan Levko

 

František Graus

 

Na kolokviu k Františku Grausovi bych osazenstvo velmi rád seznámil s mými úvahami podpořenými důslednou četbou několika knih Františka Grause. Zajímal jsem se o to,v jaké a jak velké míře je Graus ve svých historických pracích poplatný tehdejšímu politickému režimu a jeho marxisticko – leninské ideologii.

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA